Celia Tully

3. listopadu 2016 v 15:56 | Evolet
Jméno: Celia Tully
Pohlaví: Žena
Postavení: Příslušník vznešeného rodu
Rod: Tully
Věk: 15
Vzhled: První věc, které si na Celii každý hned všimne jsou její rezavé, kudrnaté, neposedné vlasy, které má opravdu skoro všude. Ráda si je zaplétá do různých copánků a drdolů. Za druhý klenot považuje své jantarové oči, které jí vždy září na míle daleko. Na rozdíl od svého dvojčete, Liane, je vysoká a vypadá rozhodně starší, než doopravdy je. Se svou výškou 175 centimetry a velmi ženskou postavou si ji může leckdo splést s dospělou ženou.
Rodina: Pokud je postava vznešeného původu, musí popis souhlasit s poipsy jejích příbuzných.
Celia je jedním z pěti dětí lorda Brona a druhým z dvojčat. Díky tomu, že se narodila až po své sestře, má k ní určitý odpor. Na druhou stranu ji obdivuje za mnoho věcí, stejně tak i své ostatní sourozence. Jediné, co jí v dospívání opravdu chybí, je její zesnulá matka, lady Mariya. I přes to, že její matka zemřela brzy a Celia si na ni moc nepamatuje, ví, že je to bez ní mnohem těžší. Občas má své chvilky a chce, aby se Mariya vrátila, ale postupem času začaly tyto momenty mizet. Vzhledem k tomu, že Celia vyrůstala pouze s otcem a staršími bratry, dospívání přišlo mnohem.
Povaha: O mladé Celii je známé, že každého vždy uchvátí svým dobrým srdcem. Povahově se může řadit k těm nejlepším lidem celého Západozemí. Je pevně ukotvená v realitě, ale v srdci má sny, kterým věří a jde za nimi. I přes nízký věk je to dáma, která vždy působí důstojně a své emoce si nechává pro sebe. Je pracovitá a má velký smysl pro detail. Občas má i sklony k perfekcionismu, což dokáže její sourozence naštvat, ale Celia ve všem, co dělá, má rád systém a pořádek, díky čemuž je její práce perfektní. Jako dítě byla vždy velmi poslušná a jen zřídka kdy zlobila, to jí zůstalo až do přítomnosti.
Schopnosti: Celia má schopností opravdu hodně, ale většinu z praktické stránky. Jak už i její povaha napovídá, má neuvěřitelný dar v podobě pracovitosti. Žádnou z prací, na kterou třeba jen sáhne, nenechá nedokončenou. A když už se do něčeho opravdu pustí, stojí to za to. Dokáže sladit cokoliv s čímkoliv nebo třeba zorganizovat jakoukoliv akci. Na její nízký věk je opravdu schopná, ale i přes to není žádný super člověk, takže nedokáže úplně vše. Co se týče boje, nemá ho moc v oblibě. Ale když na to příjde, dokáže manipulovat s lukem a šípy a občas i trefí cíl.

Životopis: Dostala se na svět jen pár minut po své sestře ve znamení panny. Již od malička se na svět jen usmívala, i když měla občas špatné dny. Vyrůstala se svými sourozenci spokojeně v sídle Tullyů, ale když jí byly tři roky, spokojenost ustoupila hodně do zadu. Po porodu její mladší sestry zemřela její matka. Jako malé dítě to ještě nechápala, ale postupem času jí začalo docházet, jak těžké je dospívat jen s otcem. I to ale přineslo své ovoce a Celia se stala i psychicky odolnější. Vztahy se svými sourozenci si solidně drží, ač ji někteří občas dokážou svou nepořádností naštvat. Ona sama se ale snaží o všechny a všechno pečovat, což také může naštvat naopak ostatní. Když se dozvěděla, že byla přislíbena lordu Torrhenu Starkovi, nějak moc ji to nevzalo. Byla smířená s tím, že si ženicha nevybere a navíc Torrhen nebyl nejhorší volba. S jejím přístupem ke všemu to pro ni nebude v životě zas tak těžké, pokud tedy nepříjde na nějaké velké války či bitvy.
 

Spolupráce

24. října 2016 v 13:00 | Evolet
Pokud jste admin jiného RPG a navštívil/a jste naši sránku, radi s vami vyměníme ikonky. Stačí tu naši vyvěsit na svůj blog a napsat se pod tento článek, my umístění zkontrolujeme a obratem umístíme vaši k nám do menu.

Podmínky výměny:
1. Vaše RPG musí aktivně fungovat alespoň poslední 2 měsíce nebo být ze série RPG, která funguje rok nebo více.
2. Musíte ikonky umísťovat do menu/zápatí. Pokud dáváte ikonky do menu, je nám líto.
3. Ikonku můžete zmenšovat, její delší rozměr ale musí být minimálně 150px.

Naše ikonka:



<a href="http://gameofthrones-world.blog.cz/" target="_blank"><img src="http://nd06.jxs.cz/015/068/cf966ff148_103579246_o2.png" alt="" width="426" height="138" /></a>


Meria Martell

23. října 2016 v 21:00 | Evolet
Jméno: Meria Martell
Pohlaví: Žena
Postavení: Příslušník vznešeného rodu
Rod: Martell
Věk: 15
Vzhled: Meria vypadala vždy trochu mladší, rostla hodně pomalu, což jí dodávalo ještě více roztomilosti, ale stále to bylo nic oproti tomu jejímu rozkošnému obličejíku plného nevinnosti. V jejích prvních pár letech života to vypadalo, že bude se svými světlými vlasy výjimkou rodu, avšak nestalo se tak, jelikož její vlasy později ztmavly, takže nyní jsou krásně tmavě hnědé. Od přírody se jí nádherně vlní, patří k lidem, kterým takové vlasy opravdu sluší, vždy s nimi byla spokojená. Táhnou se jí po prsa a nikdy si na nich nenechává vytvářet všemožné ty parádní účesy, vystačí si s nějakou obyčejnou ozdobou a konec, s nějakou složitější úpravou ji můžete spatřit opravdu jen při významných událostech, kam se jednoduchost prostě nehodí dle její matky a je vždy donucena na té hlavě něco přehnaného mít. Stejně jako její bratr nemá tmavé oči, jak by se podle jejich barvy vlasů čekalo, ale jsou světle modré. Zajímavostí je, že se stále lesknou či třpytí, jako kdyby ten její vznešený původ měl být dáván najevo všemi směry. Tyto na první pohled milé oči jsou olemovány hustými řasami. Pleť má heboučkou jako bavlnka, jemně opálenou a na hledání jejích nedokonalostí byste potřebovali lupu. Se svým bratrem sdílí kromě stejné barvy vlasů a velmi podobné barvy očí také plné rty. Když ty dva postavíte vedle sebe, musíte si říkat, že být to oba dva chlapci, tak není šance je od sebe rozeznat. Jsou si velmi podobní, však to jsou dvojčata. Se svým vzhledem je víceméně spokojená, akorát občas ji přepadnou chvilky, kdy si připadá málo svalnatá, chtěla by vypadat silnější, aby se nepřátelé báli. Usmívá se spíše v momentech, kdy je sama, protože dle jejího názoru není dobré, aby lidem ukazovala svůj úsměv, lidé z ní musí mít respekt a musí ji vidět spíše jako vážnou, možná až chladnou osobu, nikoli jako komika. Co se oblékání týče, má dva styly. Uvnitř sídla je to princezna, které nevadí šaty a miluje šperky. Dokáže si na sebe vzít všechno, co je zlaté či stříbrné, miluje barvy spojené se Sluncem, takže například různé odstíny červené a oranžové, ale přiklání se spíše k těm tmavším. Ovšem neodolá ani černé, ta se dá tak úžasně ladit se všemi těmi třpytivými doplňky. Na druhou stranu je to však dívka, která by často raději byla hochem, miluje zbraně a vše kolem toho, proto ačkoli to její matka nepovažuje za vhodné, ráda na sebe hodí lovecké oblečení, někdy i brnění, s lukem v ruce a toulci se šípy na zádech zamíří do lesa a užívá si zde svobody. V tomto případě si na svých vlasech vytváří menší copánky, na které používá třeba jen obyčejné provázky. Těžké říct, při jaké příležitosti jí to sluší více, je krásná po matce. Musím však říci, že o mnoho raději má ráda svou chlapeckou část, lze ji tak vidět častěji, někdy i v sídle.
Rodina: Tato příslušnice rodu se narodila společně se svým dvojčetem do rodiny Martellů do vedlejší linie rodu. Její bratr spatřil světlo světa o něco dříve, ale časový rozdíl není veliký, protože Meria nechtěla na nic čekat, hnala se rychle za svým bratrem a nemohla se dočkat, až bude venku a započne její životní cesta plná zkoumání a dobrodružství. Narodila se své matce Yronne, která pochází z vazalského rodu Yronwood a její otec si ji vybral kvůli její kráse, kterou po ní ona k jejímu štěstí zdědila. Tedy, ne že by její otec Perryn byl nějaký ošklivák, ale zase největší krasavec to také rozhodně není. Stoprocentně je však významnější než Yronne, protože je vzdáleným bratrancem momentálně vládnoucího prince. Výrazně lepší vztah má Meria se svým otcem, protože svou povahou přesně odpovídala tomu, jaké dítě si Perryn přál. Podporoval ji téměř ve všech jejích snech a plánech, plnil jí různá přání, nadšeně ji sledoval při bojových výcvikách, rozmazloval si ji, prostě taková ta klasika, kdy syn následuje svého otce až na to, že tady se jedná o dceru. Věří jeden druhému a stojí při sobě i ve chvílích, kdy nemají pravdu. Je to dost roztomilé, ale zároveň to není úplně správné, protože kvůli tomu není Meria schopna přijmout fakt, že by se mohla v něčem mýlit. Svou matku má také ráda, ale jako matku, je jí jasné, že je to osoba, která ji přivedla na svět, ale nevychází s ní tak výborně jako s otcem, protože přeci jen Yronne ji nepodporuje úplně ve všem a různé věci jí i zakazuje, to u otce nehrozí, ten když manželka řekne, že Meria prostě střílet z luku a ještě ke všemu v takových hadrech nebude, tak on se postará, aby jeho dceruška mohla zacházet se zbraněmi, když jeho syn se k tomu nemá. Nikdy se netajil s tím, že má Meriu mnohem raději než Doryana a často říkává, jaká je škoda, že se nenarodila jako chlapec, že z ní by byl aspoň pořádný muž. Vztah mezi dvojčaty, tedy mezi ní a Doryanem není ničím nějak zvláštní, záleží na náladě, na tématu konverzace a tak. Každý má úplně jinou povahu, v té se hodně liší a hraje to v jejich vztahu velikou roli, avšak není to tak, že by se nesnášeli, to určitě ne, jen prostě nejsou všechny jejich společné chvilky příjemné, ale tak to má být, nemůže být všechno jen ráj, musejí se naučit, že ne všichni jsou jako oni. Věřte mi ale, že i když to dost často tak nevypadá, tak kdyby byl její bratr v ohrožení, nikdy by nedovolila, aby se mu něco stalo. Nikdy. Když jim bylo deset, narodila se jim malá sestřička jménem Larrya, kterou má docela ráda, ale někdy ji štve v tom, jak se všechno motá kolem ní, jakožto nejmladšího a roztomilého dítěte. V hloubi duše doufá, že z její sestry vyroste holka s láskou ke zbraním, aby s ní mohla trénovat, když se Doryan tomu všemu co nejvíce vyhýbá. Pokud se ptáte na další členy rodiny, upřímně řečeno, moc se o ně nezajímá. Má nějaké ty tety a strýce, otcova matka stále žije, no, pak jsou zde příbuzní, které ani pořádně nezná a přesně neví, co pro ni vlastně jsou, takže tak, za svou pravou rodinu považuje hlavně rodiče a sourozence, zbytek ji tak nezajímá, když se s nimi ani moc nevídá. Jen strýc Quoren stojí za zmínku, současný vládnoucí princ, s tím má poměrně hezký vztah, stejně jako její otec je na ni pyšný, ale je pyšný i na Doryana, má ho vážně rád. Za svou rodinu je vděčná, neměnila by s nikým.
Povaha: Jak už to v jejím rodě bývá, i ona má velmi, ale opravdu velmi horkou hlavu. Skutečně, téměř každý příslušník rodu je narozený s touto dalo by se říci vadou. Ale najdou se zde i tací, kteří dokáží zachovat hlavu chladnou, kupříkladu její bratr, ten je opravdu povahově ve všem jiný než ona. Meria když si něco usmyslí, tak za tím okamžitě jde, žádné velké přemýšlení a rozvažování toho, jestli je to vůbec správné a dobré. A když se jí někdo snaží překazit cestu za daným cílem, projeví se její výbušná stránka, kterou by nikdo v tak půvabné dívce nečekal. Je hodně cholerická po otci, když se naštve, tak kašle na všechny zásady chování a nemá problém si do něčeho bouchnout, udělat nepořádek a takové to pubertální chování, kdy máte pocit, že vám nikdo jinak neporozumí, pokud neuděláte něco hloupého. Jejího bratra tohle úplně minulo, ten byl vždy kliďas, vůbec ho v tomhle nechápe. V téhle rodině byla ona tou divočejší. Není zlá, jen náladová. Stejně jako její bratr působí na první pohled chladně, protože se ani jeden z nich moc často neusmívá, ale když ji poznáte lépe a nebudete dělat nic, co by ji rozzuřilo, tak se s ní dá zažít mnoho hezkých chvil, jen to chce se k ní dostat. Kvůli převeliké otcovské lásce je trochu rozmazlená a i namyšlená, ale zase není to žádný extrém, když se prostě s chudším člověkem seznámí a zjistí, že je to milá osoba, tak nemá žádnou potřebu se nad ním povyšovat. Je si vědoma toho, že je něco víc, považuje se za to, ale když nemusí, nechlubí se tolik. Třeba některé služebnictvo má ze srdce ráda a některé bere už jako rodinu. Nesnese, když se mýlí, nedokáže si to připustit. V konverzacích je takový ten zlatý střed, není vyloženě spíše posluchač či mluvčí, dokáže oboje. Ale přeci jen, rozkazovat dokáže dobře, to jo. Nepatří k těm, kteří by si nechávali radit, ale když už, míří s tím vždy prvně za otcem. Občas si nechá poradit i od bratra, ale moc často se to nestává. Je to velmi zvídavé a učenlivé děvče, když chce něco umět, jde to prostě zkoušet, i když to není třeba činnost pro ni. Pokud si myslíte, že je to ten typ, který jen sedí na své vznešené zadnici, tak to se mýlíte. Meria miluje chození ven, hlavně ve své druhé podobě, tedy lukostřelkyni. A hlavně, když je to za zády její máti, to miluje, uvnitř je to taková ta rebelka. Snaží se být pravdomluvná, ale někdy musí zalhat, aby ji lidé měli rádi. I když vypadá jako někdo, kdo prostě seřve toho, kdo se proti ní postaví a tím to končí, tak rozhodně nekončí, ona se tím pak sama v tichosti trápí. Celá její povaha je zamotaná, protože vypadá jako princezna, dost často se tak ale nechová, vypadá jako milovnice velké společnosti, ale přitom je ráda sama, někomu připadá přehnaně cholerická a přitom umí být i pravý opak, no, velice složitý charakter má. Snaží se dělat všechno pro to, aby byla šťastná, a aby na ni mohla být rodina pyšná. Chce být však sama sebou, ne takovou, jakou ji ostatní chtějí mít.
Schopnosti: Už odmalička měli s bratrem zařízené vzdělávání v mnoha směrech, na to jejich otec velmi dbal. Oba dva projevovali velké ambice a zájem se něco nového učit, jejich inteligence byla vysoká, učili se rychle. Základem bylo čtení a psaní, to je jasné. Studium je bavilo, i když každý se přikláněl k něčemu jinému. Jí nejvíce bavila historie, obchod, cestování a všechno, kde byly zbraně. Třeba bratrovy oblíbené rostliny nebo politika, to ji zase tak nebralo, hlavně ty rostliny, to byla nuda. Jejich otec původně chtěl mít bojovníka z Doryana, ale když ten se k tomu příliš nehlásil, neměl žádné námitky, když jeho roztomilá dcera přišla s tím, že chce taky takhle trénovat. Nějaké předpoklady k této činnosti v ní musely být, protože její začátky nebyly vůbec špatné a postupem času se zlepšovala a zlepšovala, no, teď je tam, kde je. Miluje zbraně, hlavně meče, ale ještě více luky. Již v nízkém věku dostala od otce svůj vlastní, k němu i veškeré vybavení včetně oblečení, z toho měla velkou radost. Jen málokdy se stane, že nezasáhne svůj cíl, nepotřebuje se ani nějak extra dlouho soustředit na míření, prostě vystřelí a je to tam. Ráda dělá věci, které jí zakazuje její matka, tohle je jedna z nich, zájem o boj jako by byla muž. Další záležitostí je návštěva kuchyně, podle její matky to není místo pro ni, ale ona tam stejně ráda zajde. Personál v kuchyni je jednou z těch skupin, ke kterým má vážně blízko, tito lidé jí perfektně rozumí a ona by byla výjimečně schopna odporovat i svému milovanému otci, kdyby někoho z nich chtěl vyhodit. Zde se naučila nějaké ty jednodušší pokrmy, není to tak těžká práce, ale i tak by to dělat nechtěla. Od jedné služebné se naučila pracovat s jehlou a nití, od jiné si zase uklidit alespoň svou komnatu, no, neví, jestli by s bratrem zvládli žít někde sami bez pomoci. Když má volné chvíle a nemá zrovna chuť na bojový výcvik, ráda si sedne s papírem a tužkou a nechává svou fantazii vypouštět ven, kreslí vskutku nádherně. Co mají s bratrem společné je láska ke koním, oba milují jízdu na nich a starání se o ně, oba vědí, že to nejsou jen němé tváře, jen obyčejná zvířata, ale že vás nezradí a budou s vámi až do konce, když si k vám vytvoří vztah. Jsou to chytrá zvířata, rozumí vám, a když vám nemohou nic říci, pomáhají vám. Jedna z chvil, kdy si s bratrem skutečně rozumí, jsou právě společné projížďky na koních. Je skvělou plavkyní, ale z výšek má strach. A nesnáší tanec, není v něm špatná, ale vůbec ji nebaví. Je spíše klučičí typ, no, boj je lepší pohyb. Chtěla by se toho naučit ještě mnoho, snad se jí to povede.

Životopis: Zazněl dvojnásobný dětský pláč, noví příslušníci vedlejší linie rodu Martellů přišli na svět. Jako první se narodil chlapec Doryan a po krátké chvíli děvčátko Meria, jejich rodiče byli nadšení, že mají rovnou takhle oba, protože otec si přál syna, matka zase dceru. To ještě nikdo netušil, jak to bude, ale k tomu se dostaneme. Jejich dětství bylo klidné, už odmala se vzdělávali v různých směrech, nebyly s nimi problémy a zdálo se, že všechno je naprosto v pořádku. Ovšem později se začala pořádně projevovat povaha těchto dvojčat a ukázalo se, že jsou úplně rozdílní a mají to celé prohozené. Doryan byl ten hodný, klidný, vzorný a tak. Za to Meria, to byla divoška. Často se urážela, měla horkou hlavu, úplně vynechávala čas na zvážení, do všeho se hned hrnula, když s ní někdo nesouhlasil, příšerně se naštvala. Z plánu poslušného děvčátka, které se bude zajímat o to, jaký si nechá udělat účes, jaké vínečko si dá či na jakou hudbu si zatancuje, se nakonec stala dívka, která se sice o svůj vzhled zajímá, ale její největší láskou jsou zbraně, hlavně meče a luk. Nevynechala snad jediný výcvik, i když jí nebylo nejlépe, šla trénovat. Na rozdíl od svého bratra to považuje za něco naprosto senzačního a stejně jako její otec občas lituje, že se nenarodila jako chlapec. Na první pohled je vidět, že má otce raději než matku, stejně tak je vidět, že otec miluje více ji než svého syna. Když jim bylo deset, do jejich rodiny přibyl nový člen, sestřička Larrya, kolem se teď všechno dost točí. Její matka doufá, že aspoň z té vyroste správná holčička, Meria zase doufá, že bude Larrya stejná jako ona, no, čas ukáže. I když jsou s bratrem každý úplně jiný, není vztah mezi nimi tím nejhorším, sice se dost často nepohodnou, ale není to nenávist. Ve skutečnosti ho má ráda, hodně ráda, jen to tak nedává najevo. Nedovolila by, aby se mu něco stalo. Kromě boje miluje jízdu na koni a péči o ně, to je snad jediná věc, kterou mají s Doryanem společnou. Ráda se učí nové dovednosti, hlavně ty, které údajně nejsou pro ni, to miluje, dělat něco zakázaného. Jo, to je vlastně další věc, kterou má s bratrem stejnou. Ještě nikdy nebyla zamilovaná a její otec se naštěstí teď soustředí na to, aby byla tou nejlepší z nejlepších po fyzické stránce, v boji a tak, takže ženicha jí zatím nehledá, ale docela se bojí toho, že to jednou přijde a ono určitě přijde. Samozřejmě, že si mládenců všímá, ale žádný ji zatím nepřesvědčil o tom, že by byl pro ni dobrý. Tato mladá slečna toho má ještě hodně před sebou, čeká na ni plno výzev, spoustu rozhodnutí, mnoho nových zkušeností a zážitků, určitě i noví lidé, uvidíme, co všechno si pro ni osud připravil. Třeba jednou vyhraje obrovskou válku, třeba se ale také rozhodne zbraní zanechat, kdo ví, to se všechno ještě ukáže. Zatím si spokojeně žije se svou rodinou, snaží se vše dělat pro své štěstí, chce být vždy sama sebou, ať si každý říká, co chce, ona bude dělat to, co chce ona, ne někdo jiný.
 


Aerie Tyrell

23. října 2016 v 21:00 | Evolet
FC: Sarah Bolger
Jméno: Aerie Tyrell
Pohlaví: Žena
Postavení: Příslušník vznešeného rodu
Rod: Tyrell
Věk: 15
Vzhled: Aerie je krásná mladá dívka, která má nefritově zelené oči. Podle toho taky chodí oblečená do zelených šatů, které jsou prošité zlatem nebo jen pozlacenou nití - moc rozdílů v tom není. Pokud nemá na šatech vyšité růže, tak má alespoň náhrdelník s nimi. Její oděv má buď rukávy, nebo jen tenoučká ramínka, záleží především na počasí, které zrovna v Rovině mají. Někdy nosí i náušnice ve tvaru květin, ale to pouze k nějaké speciální příležitosti, například na veřejnou hostinu či turnaje. Má úzký pas a na svůj věk větší poprsí a hezky tvarované boky, které však většinou nevyniknou, protože nosí honosnější šaty. Pleť má světlou a jemnou, bez jakýchkoliv jizviček či pih, které by ji hyzdily. Její tvář je andělská; sladký úsměv, dokonale bílé a rovné zuby, užší rovný nosík a kolem nefritových očí tmavé, husté řasy. Obočí má pečlivě udržované, stejně jako hnědé vlasy, které mají zlaté odlesky a jsou vlnité. Nosí mnoho složitých účesů, které zabere minimálně půl hodiny vytvořit - ale pohled na ně stojí za to. Mívá do nich zapletené různé ozdoby či čelenky, jež ladí s tím, co má zrovna na sobě. Je tak akorát vysoká a celkově vypadá neodolatelně, dost k tomu přispívá i její přirozený šarm. Je to zvláštní, ale voní po růžích.
Rodina: Je druhou dcerou a čtvrtým dítětem lorda Matthose Tyrella. Ten ji má rád, ale i přes to, že se mnohokrát pokusila ho ovlivnit stejně jako její sestra Ceryse, úspěšná nebyla. Nemá od něj tedy žádné výhody a musí se chovat tak, jak má. Stále se nevyrovnala se smrtí své matky, Rhey, která je opustila minulý rok. Měla s ní krásný vztah, jako kdyby byla její nejlepší kamarádka. Rády si spolu povídaly v zahradách Highgarden, vzájemně si zaplétaly vlasy a dříve si spolu hrály, což je dost neobvyklé. Stejně jako to, že Aerie, na rozdíl od svých sester byla vychována svojí matkou. Proto ji velmi zasáhla zpráva, že umírá, a když opravdu zemřela, nebyla na to připravena. Jako kdyby jí zmizela část sebe samotné. Nikdo v rodině to nechápe - jedině Matthos, ale kvůli tomu, že se většinu času věnuje řízení Roviny, tak s ním nikdy neměla příležitost si o tom popovídat. Se svými sourozenci vychází dobře. Olymer se o ni vždy staral a ona o něj, takže ve chvíli, kdy jemu a jeho manželce Elianor zemřel syn, snažila se je oba rozveselit a povzbudit. Edwyna má ráda, protože jí jako malé četl různé příběhy, třeba o tom, jak Aegon dobyl Západozemí, nebo o pádu Valyrie. To on ji naučil lásce ke knihám. Rozumí si s ní, ačkoli spolu občas mívají šarvátky, které by se daly přirovnat až k pranici. Meena je pro ni vzor, podle Aerie je jako princezna. Naneštěstí Meena na Aerii žárlí, těžko říct proč, takže se stává, že se k ní chová odtažitě až chladně. A nakonec je tu Ceryse, otcovo zlatíčko. Na ni zase žárlí Aerie, protože vždycky získá to, co chce, protože je nejmladší a otci prý připomíná matku - což je podle jejího názoru blbost, její maminka byla tisíckrát krásnější a moudřejší. Nicméně se k sobě obě dívky chovají hezky, Aerie ji využívá, aby i ona získala to, co si přeje, stejně jako aby zjistila, jak se jí daří tak skvěle manipulovat s otcem. Ceryse ji má zase jako vzor, stejně jako má Aerie Meenu. Aeriina rodina je samozřejmě ještě rozsáhlejší. Když je navštíví babička Alicenne, vždy jsou z toho všichni nadšení. Alicenne jí nejednou poradila, jak se stát lepší intrikářkou a v budoucnu být dobrou manželkou. Když se v rozsáhlém komplexu Highgarden potká se svými dalšími příbuznými, většinou to tak radostné není. Vůbec nevychází s Leem a Leonette, kteří jsou jednoduše divní. Patrice je zlá, ač k ní se chová celkem hezky, několikrát ji viděla, jak křičí na služebné. Bratránek Morgan ji po jejich jediných dvou setkáních přišel extrémně otravný a rozmazlený, zatímco jeho sestra až moc zamlklá. Na ostatní nemá zatím vytvořený názor, nijak se neprojevili, alespoň ne před ní.
Povaha: Není zlá, ale není ani vysloveně dobrá. Vždy chce to nejlepší pro sebe a pro ty, které má ráda; problémem je, že toho chce až příliš a ne vždy toho jde dosáhnout. Ona, snad jako jediná z rodiny, neuznává vládu Targaryenů. Jasně, to díky nim jsou tam, kde jsou, ale co od té doby udělali dobrého? Rozpoutali zbytečné války, kvůli kterým všichni trpěli? Vyprazdňují kasu, protože to nemají v hlavě v pořádku? Jejich vláda spočívala vždy v moci, kterou měli díky drakům, jenže ti už nejspíš vymřeli, takže je načase, aby někdo něco udělal a svrhl je z trůnu. Sama by se nebránila tomu, kdyby jí ho někdo nabídl. Byla vychovaná dost dobře na to, aby vládu Sedmi královstvím zvládla, třeba i sama. Má ráda mužskou společnost, protože jdou většinou snadno uhranout - většinou k tomu stačí větší výstřih a několik sladkých úsměvů. Sice je stále neposkvrněná, ale už se líbala s mnoha muži, a nejednou chybělo jen málo k tomu, aby o panenství přišla. Někdy se chová trochu arogantně (trochu víc), ale umí být i milá a soucítit. Pouze bere soucit jako něco špatného, protože na světě nejde všem pomoct. Je ochotná se stát strojem na plození dětí pouze tehdy, když sama bude mít přístup k moci. Ač by se mohl zdát opak, Aerie je velmi chaotická. Pokud jí někdo důvěřuje, tak se vždy snaží najít v tu osobu taky důvěru, ač je to pro ni těžké. Je velmi šarmantní a umí být přesvědčivá. Tvrdohlavost se taky počítá mezi její vlastnosti. Ráda si čte, když na to má čas. Poddaní jejího rodu ji překvapivě mají rádi - je k nim zdvořilá a povoluje jim dojídat jídla, která by se jinak dala zvířatům.
Schopnosti: Kromě věcí, které se naučila od své matky, aby se chovala jako dáma, tak také ovládá přetvářku a intriky. Nechybí jí charisma a krása, díky čemuž dobře působí na muže. Zajímá se o politiku, a proto není divu, že ví téměř všechno o rodech a jejich územích. Kolem ní záhadně mizí věci, ať už její nebo cizí. Není příliš zodpovědná, obzvlášť co se peněz týče. Skvěle ovládá jízdu na koni a ráda jezdí na projížďky po okolí Highgarden. Umí namíchat pár jedů. Až děsivě dobře dokáže lhát, aniž by to někdo poznal. Když něco chce, v devíti z deseti případů toho i dosáhne.

Životopis: Stejně jako Edwyn a Ceryse, i Aerie byla plodem lásky mezi lordem Matthosem a lady Rheou. Rok, ve kterém se narodila, byl zrovna velmi úrodný, takže ačkoli nebylo její narození až tak významné, byla na její počest uspořádána velká hostina, která se málem vyrovnala i té, která se pořádala po narození Matthosova dědice, a také rytířský turnaj. Stalo se to pak tradicí, že na oslavu Aeriina dne narození se pořádají i turnaje, ačkoli je tato výsada normálně pouze pro mužské příslušníky hlavní tyrellské větve. Jako malá dívka velmi přilnula ke své matce, přičemž tohle pouto bylo oboustranné a Rhea se dokonce rozhodla, že svoji druhou dceru vychová sama, samozřejmě s občasným zásahem chův či sept. Celkově se to nijak nelišilo od toho, co by ji učily chůvy, ale s matkou to bylo osobnější a vždy k lekcím dostávala i Rheiiny postřehy z života. Dalo by se tak říci, že přece jen získala více znalostí než ostatní urozené dívky jejího věku. Od mala se učila jízdě na poníkovi, později na koni, v čemž vyniká. Zvládá jet tak, že u toho vypadá velmi elegantně a vznešeně. Hned se naučila využívat lhaní a manipulace, nejspíš to má prostě vrozené. Jako dítě využívala svého roztomilého vzezření…a toho vlastně využívá doteď. Časem to samozřejmě vylepšovala, největší změny přišly ve chvíli, kdy se začala zajímat o opačné pohlaví. Turnaje měla vždy ráda, takové okořenění jinak obyčejného života lady, ale to díky mladým, pohledným rytířům na ně začala chodit ještě častěji. Rychle se naučila, co má říkat, kdy má mlčet, kdy zamrkat a sladce se usmát, stačilo málo, aby se do ní nejeden rytíř zakoukal. Taková pozornost se jí líbila, opravdu hodně líbila. Snažila se, aby i rytíři dostali odměnu za svoji náklonnost, ale byla dost omezená tím, že musela zůstat neposkvrněná do své svatby. Aerie ví, co chce, ale to, co chce asi nejvíc, dostat nemůže…zatím. Její radostný život byl nejvíce poznamenán chvílí, kdy zemřela její milovaná matka. Byla u ní jako poslední, když nepočítá svého otce. Nechtěla ji opustit. Nedokázala si představit, že by byla ve světě bez ní. Nejednou se přistihla, jak mluví do prázdna, přičemž si představovala, že tam je Rhea. Poté, co zemřela, se cítila, a stále cítí, opuštěně. S její smrtí totiž přišla i o svoji nejlepší a nejdůvěrnější přítelkyni. Mnohokrát navštívila odlehlejší místo zahrad s lavičkou, na které společně sedávaly, s nadějí, že ji tam opět spatří, ale zatím se jí nepoštěstilo. Všechno tohle ale nikdo ani netuší, většinou takové depresivní pocity ani nemá, a když ano, je mistryní přetvářky - nedělá jí nejmenší problém tvrdit a tvářit se, že je všechno v pořádku. To dělá i pokaždé, když kdokoliv v Highgarden zmíní její domluvený sňatek, u kterého vážně netuší, jestli se na něj má těšit nebo se ho děsit.

Komunita

28. září 2016 v 14:37 | Evolet

HLAVNÍ ADMIN


Evolet
Jméno: Adéla | kraj: Karlovarský | Na GOT World od: 20.7. 2016 (zakladatel)


ADMINI

Veja
Jméno: Veronika | kraj: Středočeský | Na GOT World RPG od: 21.7. 2016

Lessien
Jméno: Kristýna | kraj: Zlínský| Na GOT World RPG od: 21.7. 2016

ZAKLÁDAJÍCÍ HRÁČI


Eliza
Jméno: Eliška | kraj: hlm Praha| Na GOT World RPG od: 21.7. 2016

Sydney
Jméno: Adéla | kraj: hlm Praha| Na GOT World RPG od: 21.7. 2016

Nena
Jméno: Nora | kraj: Nitranský (SK)| Na GOT World RPG od: 21.7. 2016

Elvira
Jméno: Zuzana | kraj: Karlovarský| Na GOT World RPG od: 21.7. 2016

Sirek
Jméno: Miroslav | kraj: Pardubický| Na GOT World RPG od: 21.7. 2016

Fox
Jméno: Klára | kraj: Středočeský| Na GOT World RPG od: 21.7. 2016

Pia
Jméno: Daniela | kraj: Moravskoslezský| Na GOT World RPG od: 21.7. 2016


STÁLÍ HRÁČI


Oxy
Jméno: Ana | kraj: Ústecký| Na GOT World RPG od: 11.9. 2016

NOVÍ HRÁČI

Merid
Jméno: Nikola | kraj: hlm Praha | Na GOT World RPG od: 15.9. 2016

Five
Jméno: Petra | kraj: ? (SK)| Na GOT World RPG od: 7.9. 2016

Doryan Martell

28. září 2016 v 12:00 | Evolet
Jméno: Doryan Martell
Pohlaví: Muž
Postavení: Příslušník vznešeného rodu
Rod: Martell
Věk: 15
Vzhled: No, čím začať. Vzhľadovo sa Doryan nevymyká z rodu Martellov. Je vysoký, meria už teraz čosi nad 180cm a stále rastie, je dosť možné, že sa bude blížiť k dvom metrom. To ale muži ich rodu bývajú. Nie je žiadna hora svalov, to nie, no postavu má pevnú a vidno na ňom určitý výcvik, svaly sa črtajú hlavne na ramenách a nohách. Doryan má hladkú, jemne opálenú pleť, pod vplyvom slnka má jemné, skoro neviditeľné pehy na lícach. Nemá veľmi ostré črty tváre, skôr naopak. Má typicky martellovsky tmavé, pevné vlasy, zostrihané pomerne na krátko a večne strapaté. Nemá tmavé oči, ako by ste čakali, práve naopak, sú pomerne svetlé, ich farba je niečo medzi olivovo zelenou, svetlo hnedou a žltou. Orámované sú hustými tmavými mihalnicami, nad nimi je posadené husté tmavé obočie a pod ním drobný nos. Má plné pery svetloružovej farby, najčastejšie sa usmieva len jemne, málokedy ukáže pekné biele zuby. Oblečený chodí jednoducho, to, čo mu ktosi nachystá, fakt sa tým veľmi nezapodieva. Na rozdiel od zvyšku rodu neobľubuje zemité farby, bordovú, zlatú a všetky tieto orientále, najradšej má čiernu a šedú, dodávajú mu pocit nenápadnosti.
Rodina: Doryan sa narodil do rodiny Martellov do vedľajšej línie rodu. Jeho otcom je Perryn Martell, vzdialený bratranec momentálne vládnuceho princa, ale k tomu sa ešte dostaneme. S otcom Doryan nikdy nemal nejak úzky vzťah, má pocit, že ho otec chce využiť ako prostriedok k moci. Navyše jeho otcovi vadí jeho povaha, Doryan sa mu zdá málo impulzívny a priebojný. Jeho matka sa volá Yorenne, pochádza z vazalského rodu Yronwood a Perryn si ju prakticky vybral kvôli jej kráse. S matkou mal oproti otcovi vždy dobrý vzťah, je síce rovnako horkokrvná ako otec, no predsa láskavá a vážne dobrá matka. Vynahrádzala aj tú rodičovskú lásku, ktorá sa mu nedostávala od otca. Ďalej má Doryan dvojča, sestru Meriu. Je jeho povahovým protikladom, vychádzajú spolu teda ako.. no, ako klasickí súrodenci, nie nejak dobre, no ani extrémne zle. Neutrálne s občasnými škriepkami a s občasnými peknými chvíľami. Spolu s Meriou majú ešte jednu, o desať rokov mladšiu sestričku, ktorá sa volá Larrya.Toľko k jeho najbližšej rodine. Jeho otec má mladšiu sestru, čiže on má tetu. Volá sa Maron a Doryan ju nemá zrovna v láske. Aj otcova mama je stále na žive, volá sa Larra a nejak sa nestretávajú. Ako som spomínala, jeho otec je bratranec súčasného panovníka, princa Quorena. Svojho strýka má Doryan rád a vie, že on jeho tiež. Princ Quoren má dve sestry, Andrey a Dezielle, čo sú teda jeho tety. Manželka princa je mŕtva, no má tam aj 'bratrancov' a 'sesternice' z xyz-tého kolena, Olyvara, Nymora, Marone a Deloriu. Olyvar má ženu a deti, to je ale tak vzdialená rodina, že ich Doryan videl naposledy na svadbe.
Povaha: Doryan sa tak trochu vymyká tomu, čo by ste od neho pravdepodobne očakávali. Od pohledného chalana zo šľachtickej rodiny by ste mohli očakávať nejakú tú hrdosť, možno namyslenosť alebo čo, to ale určite nie je on. Je na svoj vek dosť vyspelý, je jedným z tých pokojných, rozvážnych ľudí, čo sa u nich v rodine absolútne netraduje. Jeho otec, matka ani sestra nemajú zrovna chladné hlavy, to isté ani rodina jeho strýka. Chýba mu čosi z tej mladíckej bláznivosti a nerozvážnosti, hormóny ho nejak neplieskajú. Hoci by sa na prvý pohľad mohol zdať chladný a nepríjemný, nie je to pravda. Zo začiatku býva trochu odtažitý, no akonáhle sa uvoľní, je absolútne zlatíčko. Milý a pozorný, dobrý poslucháč. Je pokojný a bez problémov si zachováva chladnú hlavu, on je ten, ku ktorému si vážne môžete prísť vypočuť názor. Strašne nerád klame, stále hovorí pravdu, no väčšinou sa mu ju našťastie podarí podať tak, aby nikoho neurazil. Je z tých, čo vedia, kedy čo povedať. Súcitný, no zároveň triezvy a realistický. Doryan je džentlmen, neexistuje, že by sa k akejkoľvek žene či inému človeku správal inak ako s úctou, rozhodne si nepotrpí na to, aby ho ľudia brali ako niečo viac, práve naopak. Vyhýba sa tomu, neznáša prehnanú pozornosť. Je síce priateľský, no v spoločnosti veľa ľudí sa cíti vážne nepríjemne a vyhýba sa tomu. Čo ešte? Medzi jeho záľuby patrí vykrádanie sa von medzi obyčajných smrteľníkov, čítanie a vzdelávanie sa, no jeho najväčšou vášňou sú zrejme zvieratá, primárne kone. Neznáša konflikty a všetko sa snaží riešiť bez fyzického násilia, slovami, väčšinou býva hromozvodom.
Schopnosti: Jeho otec sa postaral o to, aby mal Doryan perfektné vzdelanie po čo najviac stránkach. Odmalička sa vzdelával vo viacerých oblastiach, bavilo ho to a išlo mu to. Čítanie a písanie je samozrejmosťou. Najradšej zo všetkého mal, keď sa učil o rastlinách a zvieratách, no bavila ho aj politika, cestovanie a iné veci. Jeho otec chcel mať z neho rytiera, takže bol Doryan nútený mať fyzičku a taktiež absolvovať veľa tréningov a naučiť sa narábať so zbraňami. Nie je to však zrovna jeho záľuba, je na zbrane príliš... nekonfliktný, používa to nerád; zároveň je ale rozumný a vie, že by sa mu to jedného dňa mohlo hodiť, tak.. je tu a ovláda to. Je inteligentný, rýchlo premýšľa a je dobrý plán väčšinou vymyslí v priebehu minút. Hoci je charizmatický, nevie rozprávať pred množstvom ľudí, majster slova fakt nie je. Vie jazdiť na koni a robí to fakt rád, ešte radšej sa ale o tieto zvieratá stará a do stajní chodí dosť často. Tie základné veci v domácnosti nie je zvyknutý robiť sám, preto nevie variť, upratovať nikdy neupratoval. Bez vedomia svojho otca sa naučil aspoň trošililinku narábať s ihlou. Rád sa vykráda medzi bežných ľudí a tam sa naučil napríklad rúbať triesky, založiť drevo či mnoho ďalších drobných a bežných vecí, ktoré by sa mu mohli zísť. Nevie tiež plávať a značné problémy mu robia výšky.

Životopis: Doryan sa narodil do vedľajšej línie rodu Martellov a teraz nemôže byť vďačnejší za to, že len do vedľajšej. Ale to by sme predbiehali udalosti, takže pekne po poriadku. Chvíľu po ňom prišlo na svet aj jeho dvojča Meria. Ich detstvo prebiehalo pomerne bezproblémovo, síce viac-menej bez otca, keďže ale nič iné nepoznali, nesťažovali sa. Hlavne Doryan nie. Otec mu od malička vštepoval, aby bol mužnejší a čo všetko musí a čo všetko by mal. Doryanovi sa teda hodiny boja, či už so zbraňami alebo bez nich, dosť nepáčili. Všeobecne sa celé ich detstvo hovorilo, že majú prehodené povahy, keďže Doryan bol vždy to dobré, pokojné dieťa (čo by sa inak očakávalo od dievčatka) a Meria bola to divé a neskrotné. No a tak sa Doryan, či chcel alebo nie, naďalej vzdelával na žiadosť svojho otca, ktorý dúfal a stále dúfa, že by sa Doryan dostal na trón, alebo proste akokoľvek k moci. Čo je tak trochu nemožné, ale ok, on vcelku trpezlivo plnil a stále plní želania svojho otca. Ich vzťah sa nikdy nevyvíjal nejak dobre, otec mal jeho sestru otvorene radšej a vždy hovoril, že škoda, že Meria nie je chlapec. Jeho vzťah so sestrou to ale nijak neovplyvnilo. Keď mal osem rokov, začal sa čoraz viac zaujímať o kone nielen v knižkách, ale aj reálne. Naučil sa jazdiť a trávil s nimi veľa času, staral sa o ne a neskutočne ho to baví a bavilo. O rok na to objavil čaro robenia zakázaných vecí, konkrétne unikania medzi obyčajných ľudí a sluhov. Bavilo ho učiť sa od nich všelijaké veci, ktoré inak za neho vždy niekto urobil. Keď mal desať, narodila sa mu sestra Larrya., niežeby mu to nejak silno ovplyvnilo život. Medzi týmito ľuďmi dostal ako trinásťročný svoju prvú pusu od dcéry jednej zo starších slúžok. Tá sa mu potom tak tritisíckrát ospravedlnila a to dievča už v živote nevidel. Niežeby mu nejak chýbala alebo čo, úplne tomu vtedy nerozumel a navyše ho tá pusa nejak neimpressla. Všeobecne nikdy nerozmýšľal nad láskou a tak, mal svoje vychádzky a kone a to mu k šťastiu stačí.

Marina

28. září 2016 v 12:00 | Evolet
FC: Lara Pulver

Jméno: Marina
Pohlaví: Žena
Postavení: Obyčejný občan
Rod: Stark
Věk: 18
Vzhled: Na svůj věk vypadá velmi vyspěle. Má poměrně ostře řezané rysy a vystouplé lícní kosti, které mnozí nazývají "půvabnými" či "neodolatelnými". Její dlouhé černé vlasy jí leckterá žena závidí, stejně jako bujné vnady a svůdné křivky. I její pohled je většinou svůdný a vyzývající. Pohybuje se podobně jako kočkovitá šelma. Je poměrně štíhlá, přesto je vidět, že je dobře živená. Marina je zkrátka rozená kráska a plete hlavu jak mužům, tak ženám. Člověk by řekl, že je ke své práci prostitutky zrozená. Vyzařuje z ní jakási vůdčí síla, díky které je v nevěstinci jedna z nejžádanějších a nejdražších prostitutek. Při vykonávání své profese je dominantní a to se mnoha mužům líbí. Také o ní toho nikdo nic moc neví, což jí dodává na tajemnosti.
Rodina: Narodila se v jedné z chudších rodin poblíž Winterfell. Její sestra Serena, která byla vždy ta hodnější a oblíbenější, od nich odešla, když bylo Marině patnáct let. Moc si na ní nepamatuje, jen ví, že na ni vždy žárlila a záviděla jí matčinu pozornost. K otci žádný zvláštní vztah neměla. Ne že by ho neměla ráda, ale moc času s ním netrávila. Když Serena odešla, aby se stala služkou, budoucnost jejich rodiny byla v té době dost nejistá. Serena jim měla pomoci se vzchopit. Marina zůstala doma s matkou a otcem, který však o rok později zemřel. Serena jim posílala peníze, ale bylo jich moc málo na to, aby z nich Marina a její matka Klairea vyžily. Brzy nato Klairea onemocněla a Marina musela jít hledat práci do nevěstince, aby měla šanci svou matku zachránit. V nevěstinci ji díky jejímu vzezření a odhodlanosti přijali. Svojí matku však už zachránit nedokázala. S její smrtí se smiřovala jen těžce.
Povaha: Nikdy nedává příliš najevo své pravé myšlenky nebo pocity. Dokáže však vycítit, po čem její zákazníci touží a říká jim přesně to, co slyšet chtějí. Díky tomu se nedostává příliš často do potíží a je za své služby bohatě odměněna. Také však těžko snáší jakoukoli kritiku. Někdo by o ní možná řekl, že se nechová čestně. Ona je však přesvědčená, že jen díky jejímu rozumnému a trochu podlézavému chování má střechu nad hlavou. Má co jíst a co na sebe, takže si nestěžuje. Svou práci má ráda a váží si jí. Možná je to tím, že nikdy nikam necestovala a tak neví, jaké má jiné možnosti.
Schopnosti: Umí sice vařit, ale příliš jí to nebaví. Byla nucena se to naučit především kvůli své nemocné matce, která jí dříve z kuchyně spíš vyháněla. Sice není příliš zběhlá v praktických věcech, jako je vaření, zašívání ani ošetřování, ale dokáže se o sebe postarat. Využívá své schopnosti vycítit potřeby druhých a svého svůdného šarmu. Je schopná chránit druhé, když jí na nich záleží. Na ženu jejího věku a vzrůstu je poměrně silná, za což jí muži obdivují a platí. Je odhodlaná a trpělivá.

Životopis: Narodila se jako druhé dítě do chudší rodiny otci Harvellovi a matce Klaiře. V dětství nebyla nejposlušnější a hrála si spíše s chlapci než s děvčaty. Matce doma moc nepomáhala. Jinak neměla moc zajímavé dětství. Když začala dospívat, začala se jí sestra Serena odcizovat. Když pak Serena odešla za prací, vše se změnilo. Musela se naučit věci, které doteď vykonávala její sestra. Jenže potom onemocněla její matka, a ona se musela se o domácnost starat sama. Bylo to pro ni těžké. Když pak zemřel i její otec, který jim zajišťoval potraviny a hlavně peníze, neměla Marina na výběr a musela si ihned najít práci, aby ona a její matka nezemřeli hlady. Serena jim sice stále posílala část svého výdělku, ale to jim ani zdaleka nestačilo. Marina se už setkala s několika prostitutkami a vždy je obdivovala. Slyšela, že v nevěstinci jim dobře platí a tak se rozhodla, že se stane jednou z nich. Zanedlouho se naučila vše potřebné i nepotřebné. Od té doby tam pracuje a je na to hrdá.

Eregon II. Targaryen

28. září 2016 v 12:00 | Evolet
FC: Emil Andersson
Jméno: Eregon II. Targaryen
Pohlaví: Muž
Postavení: Člen královské rodiny
Rod: Targaryen
Věk: 17
Vzhled: Krása je to první, čeho si na Eregonovi všimnete. Má mužné, ostré rysy bojovníka, ale zároveň půvab ne nepodobný tomu dívčímu. Podědil skutečně to nejlepší, co jen mohl. Vysoký je 185 cm a má ladnou, štíhlou postavu. Není hora svalů, přestože nějaké má, konstitučně působí velmi elegantně a vznešeně. Když jde, je to jako by tančil.
Vlasy má Eregon dlouhé přibližně po lopatky a blonďaté, jak by se od Targaryena čekalo. Jsou jemné a vlají mu kolem hlavy při sebemenším poryvu větru, trochu jako zlatá koruna. Svazuje si je jen při cvičných soubojích, šermu nebo lukostřelbě, a když mu překáží při čtení. Jeho tvář působí vesměs melancholicky, obočí má o něco tmavší než vlasy a oči šedomodré, jako temná mořská voda. Nos je na Eregonově tváři nevýrazný a rty velmi světle růžové. Ústa jsou většinou uvolněná, trochu zamračená. Na odiv mu vystupují lícní kosti a brada, která dělá jeho tvář důraznější a dodává mu přeci jen nějaké drsnější rysy. Pleť má bledou.
Nejčastěji na sobě nosí černou košili a přes ni otevřený, kolem boků vlající kabátce různých barev, v pase přepásané jednoduchým černým opaskem se zlatým zdobením na okrajích. Na krku nosí zlatý řetízek, na jehož konci je zasazený na hrubo vybroušený rubín, jehož odlesky připomínají plápolání plamene ohně. Rubín vždy schovává pod košilí a díky délce řetízku se skoro dotýká jeho srdce.
Oproti svému otci, králi, působí trochu jako pískle. Jeho tělo ještě nepoznamenaly války nebo souboje, ani zub času. Při pohledu na něj se může zdát, že by to byla vlastně škoda. Jediná jizva, kterou vlastní, se táhne od pupíku k levé kyčli a způsobil si ji sám. Eregon vždycky působí zamyšleně, jako by byl myšlenkami někde úplně jinde.
Rodina: Eregon, samozřejmě, pochází z královské targaryenské linie. Jeho otec je králem, stejně jako byl jeho otec před tím. S dědečkem nebo babičkou se nijak zvlášť nepoznal, má na ně několik matných vzpomínek, ale ani jejich smrt nejspíš příliš neoplakal.
Jeho současná rodina, blízká rodina, se uzavírá na otce, matku a sestru. Ví, že má i jiné, vzdálenější příbuzné, ale slyšel o nich pouze od svých učitelů a několik stručných poznámek od otce. Pochopil z toho, že pokud někdy svoje příbuzné skutečně pozná, nebude to pro něj moc příznivé.
S otcem, Daestarem, má, dalo by se říct, neutrální vztah. V životě od něj nezažil vlídné, přátelské nebo jen otcovské slovo. Maximálně pochvalu, když se mu podařilo dobře bojovat. Ale už se smířil s tím, že takový jeho otec prostě je a nevadí mu to. Byl by možná raději, kdyby spolu toho času trávili méně. Král se ho snaží připravit na jeho budoucí úlohu, ať už jde o diplomacii, boj, nebo strategické myšlení, a Eregon v jeho očích často vidí záblesky toho, že to nejde tak, jak by si představoval. Nemají mnoho společných zájmu, a když už mají, nedokážou o nich spolu mluvit. Eregon se ho snaží nezklamat, neodporovat, ale jde to jen s obtížemi. Spíš mu to nejde, ale snaha se taky cení.
Z matky měl Eregon vždycky pocit ledového klidu a naprosté ignorace vůči zásadám dvora. V mládí mu imponovalo, že si jeho matka dokázala přese všechno prosadit svou. Záleželo mu vždycky víc na tom, co si o něm myslí ona. I když se ani od ní nedočkal srdečných diskusí, v některých chvílích se jí přeci jen dokázal dostat pod kůži. Oba rodiče má rád, ale teplo rodinného krbu je mu dosti vzdálené. Formality a povinnost vládnou nad srdečností, nikdy ovšem nic jiného nepoznal a tak mu nemá co chybět. Chůvy se v jeho životě střídaly rychleji než děvky v bordelu a tak ani tímto způsobem k nikomu nepřilnul. Jediní lidé, kteří mu zůstali v paměti, byli jeho mistři a učitelé, od válečných dějin po jízdu na koni. Do života mu toho dali nejvíc, včetně pocitu, že něco dokáže, když bude chtít.
Nakonec, sestra Dalyrea. Odjakživa měl pocit, že mu závidí následnictví, otcovu pozornost, že by si zkrátka přála všema deseti být na jeho místě. Nepochopil to, nepochopil ji, i když se snažil. Nemluví spolu, mluví na sebe. Bydlí od sebe nejdál, jak to jen jde. A ani jednomu to už nepřijde zvláštní, že celá jejich rodina sice bydlí vedle sebe, ale ne spolu. Všichni mluví, ale nikdo neposlouchá. Vedou říši, ale rodinu kočírovat nedokážou.
Jediní členové rodiny, které má Eregon rád opravdu z celého srdce, jsou tři agamy, které dostal darem od rodu Martellů k patnáctým narozeninám.
Povaha: Kdyby se vzaly povahy obou Eregonových rodičů a naprosto se otočily, nejspíš by to dalo dohromady to, jaký je on sám. Ve své rodině je takovou unikátní sněhovou vločkou. Pyšní se vášní k literatuře, umění, obrazům, knihám, zkrátka ke všemu, o čem si může přečíst, nebo co může obdivovat. Má moc rád hudbu, květiny v zahradách i projížďky na koni. Je to romantik, ale i pesimista, nad vším snad až moc přemýšlí. Přestože to zdánlivě nejde dohromady, předpokládá vždy v tu nejhorší možnost, avšak stále doufá v to lepší. Je to snílek, co touží po dobrodružství, přírodě, dálkách a poznání. Pokud se mu stane něco špatného, má problém se s tím smířit a ukrývá pocity za masku nezájmu, přestože ho to vnitřně ničí. Proto se ani moc často neusmívá, i když má radost. To se naučil díly svým rodičům, kteří, jak mu došlo, pokládají emoce za něco odporného, co je třeba nenávidět a vymýtit. On to tak necítí, není kus ledovce. Je to samotář, spíš z nutnosti, než že by opravdu chtěl být sám, ale zase má rád ticho, klid a sluneční světlo. K lidem je slušný a spravedlivý, nerozlišuje urozené a neurozené, trvá na to, tedy, v duchu, že všichni jsou si rovni. Na druhou stranu se straní konfliktů, je poměrně nerozhodný a nebyla mu dána ta hrdá královská mluva a diplomacie, se kterou by obratně šermoval před urozenými pány. V tomhle ohledu je pořád trochu kopyto. Mezi hodně lidmi se cítí nepříjemně, nerad se seznamuje, účastní turnajů, prostě nemusí být tam, kde je na něj vidět, což je trochu problém, vzhledem k tomu, že je korunní princ. V neposlední řadě má vize a díky nim se cítí "trochu" jako blázen. Je velmi chytrý, skromný (pokud se nejedná o knihu, zvíře atd., to potom bezpodmínečně musí mít i kdyby měl prodat všechny matčiny šaty) a trochu sobecký. Ale nakonec má dobré srdce. Těžko říct po kom, ale život mu to dá určitě sežrat.
Schopnosti: Jak už bylo řečeno, Eregon je inteligentní, sečtělý, ví hodně věcí o hodně věcech. Odjakživa pilně studoval, ať už se jednalo o historii, zeměpis nebo diplomacii, přestože některá témata mu byla pochopitelně milejší. Kdyby nebyl princ, jistě by se uplatnil jako mistr. Má také sám talent na psaní a soustředěnou povahu, dotáhne věci do konce, i když mu v tom snění občas trochu brání. Ocení hudbu, přestože na nic hrát sám neumí, zato dokáže zpívat. Velmi si cení i zvířat, jízda na koni mu činí radost, přestože mu ze začátku dělala problémy, a rád střílí z luku, když si potřebuje vyčistit hlavu, tom je velmi dobrý. Trefí svůj cíl prakticky odkudkoliv. Dokáže rovněž šermovat a vrhat nože, ale aby se tak řeklo, není to zrovna jeho hobby, jakožto všechny fyzické aktivity tohoto rázu. Ovládá je, nebo se alespoň snaží, ale nebaví ho to. Státnické a královské záležitosti nejsou jeho pohárem vína, a když už jsme u alkoholu, opije se dost snadno. V kontaktu s ostatními je zdrženlivý, přestože je vždy slušný a pokud možno i taktní. Přátele by si dělal jen velmi obtížně, ale zato je sympatický obyčejným lidem, mají ho rádi právě pro jeho skromné, srdečné vystupování, na rozdíl od jeho drahých rodičů. Získává si tak sympatie, ani sám neví jak. Jeho velkou předností je taky vzhled, vypadá dobře, i když jemu samotnému na tom tolik nezáleží. V neposlední řadě, umí tančit. Jak se mu povedlo se to naučit, neví ani on sám, ale umí to, přestože díky své "lásce" k veřejným událostem to nemá moc kde projevit.
Životopis: Eregon se narodil jako druhé dítě královského páru. Jakožto syn byl samozřejmě oslavován, jeho rodičům spadl kámen ze srdce, že budou mít následníka. Tato radost měla trvat jen pár let, než se ukázalo, co s Eregona opravdu bude.
Už od malička tíhl ke knížkám a vědomostem. Byl schopný hodiny poslouchat pohádky, které mu vyprávěly chůvy. Dokonce, když byl o něco větší, se s jejich pomocí vyplížil za zdi paláce do chudinské čtvrti, kde se scházely chudé děti, aby poslouchaly vyprávění prostitutek, potulných zpěváků a dalších "pochybných existencí". Chůvám by za to hrozil trest, ale nikdo se to nikdy nedozvěděl. Eregonovi nevadilo pobývat s chudšími, dělil se s nimi o to, co zrovna měl a nepřipadalo mu to divné. Zvlášť prostitutky si ho pro jeho krásu velmi oblíbily, i když byl ještě malý. Slyšel díky tomu příběhy o dracích, o bájných bojovnících a o svých vlastních předcích. Potom si za pomoci mistrů znalosti o tom všem doplnil, za úkol psával sáhodlouhé práce o své rodové linii nebo lidových pověstech a vůbec mu to nevadilo, naopak, bavilo ho to. Historie a příběhy byly odjakživa jeho koníčkem a nikdo si nemohl stěžovat, že by snad byl nepozorný. Všeobecně ho personál hradu měl rád.
Naproti tomu, válčení, boj a jakékoliv aktivity, které vyžadovaly fyzickou zdatnost, mu byly dosti cizí. Na koni se jezdit naučil ještě dobře, lukostřelbu taky zvládl, ale do jeho výuky šermu musel zasáhnout otec, jinak by se princ v životě k ničemu nedonutil. S otcem všeobecně strávil mnoho hodin nad strategií a zbraněmi. Tohoto času si nejdřív vážil, než pochopil, že nikdy nebude tak dobrý, jak by si to otec představoval. Přestože se snažil naučit se všechno, co po něm chtěl, a mnoho věcí skutečně zvládl, stejně na otci viděl, že není spokojený prostě s tím, jaký jeho syn je, nehledě na to, jak moc se to pokoušel skrývat. I kvůli tomu si často připadal osamělý a útěchu nalézal v knihách. Četl romány o rytířích, králích a princeznách, sám si taky příběhy vymýšlel. Snil o tom, že by jednoho dne mohl vést lepší život než v Králově přístavišti za hradbami paláce, který pro něj byl jako vězení. Kdyby mohl utéct, utekl by. Jakkoliv státní zájmy a záležitosti, podřizování se lordům, to vše mu bylo vždy cizí. Žil si ve svém vlastním světě a společnost mu dělala zvířata nebo květiny v zahradách. K patnáctinám od Martellů dostal tři agamy a nemohl by si přát lepší dárek. Vytrénoval si je a nosí je všude s sebou. Doslova všude, po kapsách, za krkem… Připadá si s nimi o krok blíže k pověstem o dracích, které jeho rod míval, společně se svým náhrdelníkem, který mu věnovala mladá, krásná zpěvačka z chudinské čtvrti, když se tam, už sám, zase jednou vyplížil. Obcházet stráže mu opravdu jde. Dívka byla přibližně jeho věku a on moc dobře věděl, co je zač. Že si i přes zpívání často přivydělává jako prostitutka. Nevadilo mi to. Rozuměli si, mluvili spolu jako rovný s rovným. Miloval její zpěv. Nepokoušel se ji zachránit a ona se nepokoušela přinutit ho, aby zůstal. Když se stalo jejich vídání moc nebezpečným, pro oba, věnovala mu na rozloučení rubín. Neptal se jí, kde ho vzala, ale když mu ho věnovala, tvářila se, že jako dárek znamená hodně. Dala by se nejspíš označit za jeho první lásku, nevinnou a čistou. Ztrátu milované dívky oplakal a napsal pro ni báseň.

S nástupem puberty se taky dostavila další věc. Občas se k němu přikrádají vize, zmatené myšlenky, záblesky budoucnosti nebo přítomnosti někde úplně jinde. V takových chvílích není schopen pořádně mluvit, jen hledí kamsi do dálky. Většinou se mu to, naštěstí, stává, když je sám, má tak čas se ukrýt a zpracovat, co viděl a co se mu děje. Nikdy o tom nikomu neřekl, přestože už mnohokrát chtěl. Viděl i věci, které se později splnily. Často má pocit, že je jen otázkou času, než mu přeskočí docela, má z toho strach. Svoje obavy si většinou vylévá psaním, lukostřelbou nebo jednoduše tím, že předstírá, že žádný problém neexistuje. Pro království je očividně výhrou.

Arlotto Rivére

10. září 2016 v 22:59 | Evolet
FC: Gemma Arteron
Jméno: Arlotto Rivière
Pohlaví: Žena
Postavení: Obyčejný občan
Rod: Stark
Věk: 18
Vzhled: Arlotto je čosi nad 150 centimetrov vysoká a drobnej, štíhlej postavy. Nemá od čoho byť okrúhla, nikdy toho nezjedla veľa, nikdy veľa jedla doma ani nebolo a navyše, ona je stále na nohách, niekd behá a čosi robí, na leňošenie a priberanie proste nemá čas. Má svetlú pokožku, veľmi jemnú a hladkú, len na krku a na líci má drobné znamienka. Má veľmi pekný tvar tváre, je krásne okrúhla a súmerná, na obyčajnú slúžtičku je možno až príliš pekná. Má veľké, orieškovo hnedé oči orámované dlhými mihalnicami. Má drobný, súmerný nos a pod ním krásne tvarované pery, ktoré sú asi najkrajšou črtou jej tváre. Jej vlasy siahajú až pod zadok a ich farba je pomerne svetlá hnedá s odleskmi doryšava. Sú veľmi husté a pevné, najčastejšie ich nosí spletené do dlhého a hrubého copu. Ako som už spomínala, je štíhla a drobná. Napriek tomu má ale pevné ruky a veľa unesie. Na dlaniach a prstoch má stvrdnutú, suchú pokožku kvôli práci. To je približne všetko, čo sa k nej dá povedať. O oblečení veľa nenahovoríme, keďže je obyčajné dievča, nosí väčšinou staršie, zdedené oblečenie. Najčastejšie je to dlhá sukňa a k tomu blúzka, najčastejšie v svetlých farbách, proste čo sa doma nájde. Málokedy ju stretnete bez zástery.
Rodina: Arlotto pochádza z obyčajnej, pomerne chudobnej rodiny. Jej matka sa volá Muriel a je ženou v domácnosti, po poslednom pôrode ju zmohla choroba a ledva sa zvláda starať o manžela a deti, na prácu teda nie je veľmi pomyslenie. Jej otec sa volá Favian a tvrdo pracuje, aby uživil celú rodinu. Starých rodičov už Arlotto nemá, nedožili sa veľmi dlhého veku. Samozrejme, že nie je jedináčik, práve naopak, súrodencov má až-až. Má troch starších bratov, Thomasa, Arthura a Henryho. Potom má ešte troch mladších súrodencov, sestry Isobel a Anne a brata Cainea. Sú medzi nimi pomerne malé vekové rozdiely, konkrétne najstarší Henry je len o šesť rokov starší ako Arlotto, alebo teda Lottie, ako ju volajú. Najmladší brat má len osem rokov. Mimo najbližších príbuzných má kopec tiet a ujov a sesterníc a bratrancov, lenže ich je toľko, že sa proste nestretávajú a pravdepodobne pozná len minimum z nich.
Povaha: Arlotto pochádza zo siedmich súrodencov, bola vychovávaná v pomerne chudobnej rodine, to sa pekne odráža v jej povahe. Je skromná a pracovitá. Veľmi tiché a milé dievča, nič iné za ňou vážne nehľadajte. Nemala absolútne žiadnu šancu byť rozmaznaná alebo tak čosi, odmalička je vychovávaná k pokore a poslušnosti. Práca slúžky je pre ňu ako stvorená, nemá totižto problém robiť rozkazy a vždy sa snaží robiť všetko čo najdokonalejšie. Práca ju dokonca aj celkom baví, veď nikdy nič iné nepoznala. Kým nezačala pracovať oficiálne a legálne na hrade, mala občas aj trochu voľného času, kedy sa prejavovali aj iné črty ako pracovitosť a poslušnosť. Veľmi ľahko a rýchlo sa zoznamuje, je priateľská a urozprávaná. Svoju rodinu nadovšetko miluje a urobila by pre nich čokoľvek. Pri mladých mužoch vie byť hanblivá, predsa len, ako asi každé dievča, aj ona tak trochu sníva, že si po ňu príde princ na bielom koni. Na druhej strane je však realistická a vie, že sa to veľmi pravdepodobne nestane, preto stojí nohami na pevnej zemi a stará sa o seba a svoju rodinu. Avšak viac-menej s úsmevom na tvári.
Schopnosti: Arlotto má šesť súrodencov, o ktorých sa stará, odkedy je toho schopná a pamätá si to. Kým nenastúpila do oficiálnej práce, musela toho robiť doma hrozne veľa, a preto je z nej teraz fakt výborná slúžka. Pracuje stále až do vyčerpania. Je perfekcionistka a všetko robí čo najlepšie. Je takým dievčaťom pre všetko, jej obľúbenou prácou na hrade je však práca v kuchyni a to aj robí najčastejšie. Varí naozaj dobre, ešte radšej však robí čašníčku. Je veľmi šikovná a napriek krátkej praxi na hrade sa jej málokedy niečo v kuchyni nezadarí. Občas upratuje, na hrade veľmi málo, no treba podotknúť, že jej to ide výborne, z domu má prax. Rovnako tak jej ide starostlivosť o deti,má troch mladších súrodencov. Je to síce krehké dievča, no keď treba, doma vie ísť aj rúbať drevo či vláčiť ťažké veci. Rovnako tak sa doma naučila šiť, aspoň také jednoduché problémy. Je veľká škoda, že nie je vzdelaná, hlúpa totižto nie je. Akurát nebolo peňazí ani času na to, aby sa naučila písať či aby sa vzdelala v rôznych oblastiach. Čítať trochu vie, len minimálne, písať vie tiež len svoje meno.

Životopis: Arlotto, alebo Lottie, ako ju súrodenci volajú, sa narodila pred osemnástimi rokmi ako štvrté dieťa do rodiny roľníkov. Má ešte troch starších bratov. Jej detstvo bolo zo začiatku bezstarostné, behala vonku so staršími bratmi a nemusela sa o nič starať. Postupne ale prichádzali na svet jej mladší súrodenci a ona mala stále viac a viac povinností, najmä keď mamka už nemohla pracovať a zvládala len ľahké úkony, väčšina povinností doma pripadla na ňu. Postupne sa preto Lottie zaúčala. Naučila sa pripravovať jedlo - z toho mála, čo doma mali, naučila sa kvalitne upratať, postarať o deti, naučila sa skrátka všetko potrebné. Vždy ju v duhcu mrzelo, že nemá skvelý život ako ľudia na hrade, ale nikdy nevydala ani slovko protestu a proste pracovala. tesne po dovŕšení osemnástich rokov, čo bolo nedávno, odišla pracovať na hrad, aby dostávala zaplatené a pomohla tak finančne rodine. Nejaké extra plány do budúcnosti nemá, ve´d čo by už len obyčajné dievča mohlo mať, že hej. Možno v duchu dúfa, že si ju všimne nejaký šľachtiv, ale to sú len obyčajné fantázie. Venuje sa svojej práci a celkom ju to baví, v rámci možností.

Ariella Targaryen

10. září 2016 v 22:54 | Evolet
FC: Charlize Theron
Jméno: Ariella Targaryen
Pohlaví: Žena
Postavení: Členk královské rodiny
Rod: Targaryen
Věk: 45
Vzhled: Ariella vôbec nevyzerá na svoj vek. Pleť má úplne dokonalú a hladkú, bez jedinej vrásky. Možno preto, že emócia sa v nej odrazila naposledy niekedy pred tridsiatimi rokmi. Jej tvár je veľmi pekne tvarovaná, nie príliš ostrá či hranatá, no ani nie okrúhla. Má jemne vystúpené lícne kosti, ktoré dávajú jej vzhľadu určitú jemnosť. Má dlhé vlasy, blonďavé ako zvyšok rodiny. Veľmi často ich nosí pospletané hore v komplikovaných účesoch, málokedy sa stáva, že by ich mala jednoducho zopnuté či rozpustené. Má veľké oči mandľového tvaru, ich farba je niečo medzi modrou, sivou a zelenou, ťažko povedať. Jedno je však isté - jej oči sú jediným spôsobom, ako dáva najavo tú trochu emócií, ktoré prevádzkuje. Nie nadarmo sa hovorí, že oči sú zrkadlom do duše. Respektíve do toho šutra obaleného ľadom. Má veľmi pekný, drobný a roztomilý nos. Pod ním primerane veľké, pekne rezané pery, ktoré sa veľmi málokedy usmievajú. Má prirodzene štíhlu, no zároveň žensky tvarovanú postavu. Ženské krivky ešte umocňuje to, že doslova od detstva nosila korzety, aby mala čo najštíhlejší pás, a že sa jej to aj podarilo, fakt je v páse uzučká, čiže aj jej neveľké boky a prsia tak či tak vytvárajú dojem presýpacích hodín. Ariella obľubuje šperky, čím drahšie, tým lepšie. Má radšej väčšie a výraznejšie kúsky, nikdy však nie gýčové. Celý jej šatník musí pôsobiť elegantne a ona si na tom vážne dáva zakladať. Na jej cca 170cm vysokej a štíhlej postave vyzerá dobre všetko, ona ale dáva prednosť úzkym šatám, ktoré jej krivky pekne zvýraznia. V bežný deň ju síce nestretnete v ničom inom ako v róbach, jej obľúbenými farbami sú zlatá, čierna, biela, tyrkysová a občas aj fialová. Skoro všetky šaty má v týchto farbách, no nájdu sa občas aj výnimky. Šiat má asi tak milión a nič ju nezastaví pred tým, aby získala nové, pokiaľ dostane nejaký nápad. Oh, to je ďalšia vec - všetky sú jej šité na mieru. Rada nosí k šatám plášte. Rovnako tak obľubuje vysoké podpätky, v nízkych topánkach ju skoro nestretnete, nevzdala sa ich ani počas tehotenstiev. V šatníku má aj pár praktických kúskov, akože cestovné sukne či dokonca pár kusov nohavíc, k tomu jednoduché blúzky a lovecké topánky, no bohvie, kedy boli naposledy vôbec dotknuté.
Rodina: Línia jej rodiny siaha hlboko do minulosti, konkrétne až k Rhaegarovi. O históriu svojej rodiny sa zaujímala, no rozoberieme len tú najbližšiu, inak by to bolo príliš nadlho. Narodila sa ako prvé dieťa kráľovi Eregonovi a lady Lissandre z vazalského rodu Gaunt. Jej otec bol dobrým panovníkom, no už nie až tak dobrým rodičom. Bol príliš chladný a nevedel, alebo možno nechcel prejaviť svoje city. Jej matka bola matkou ešte asi menej ako otec otcom, keďže všetky spomienky zo svojho detstva má Ariella s pestúnkami. O svojej matke vie len toľko, že ju jej deti zrovna nezaujímali. Ariella má aj súrodencov, teda, ako sa to vezme. Jej o tri roky mladší brat Daestar je teraz jej manželom a skutočne ho vníma viac ako manžela než ako brata, skoro vôbec si to neuvedomuje. Mladší brat Aerion zomrel na chorobu, keď mal šestnásť rokov, to je všetko, čo o ňom vie, nikdy ju hlbšie nezaujímal. S Daestarom sa reálne spoznali, až keď im bolo oznámené ich zasnúbenie. Napriek tomu, že sú súrodenci a nebol to sobáš z lásky lol, im to celkom klape, v rámci možností. S Daestarom, ktorý je teraz kráľom, majú dve deti, Dalyreu a Eregona II.
Povaha: Ariella je ťažká povaha, dobré vlastnosti sa na nej hľadajú veľmi ťažko. Už na prvý pohľad je vidno, že neoplýva zrovna hlbokými citmi, ak nejakými vôbec. Je chladná nielen napovrch, ale aj vo vnútri. Riadi sa rozumom, je sebecká a rozhoduje sa tak, aby z toho mala najväčší osoh ona sama. Občas je ochotná myslieť aj na manžela a syna, ale vážne len občas. Je tvrdohlavá a cieľavedomá, pokiaľ sa pre niečo rozhodne, pôjde si za tým - doslova - aj cez mrtvoly a nič ju nezastaví. Väčšinou chce svoje dosiahnuť hneď a zaraz, no pokiaľ ide o niečo väčšie, je ochotná chvíľu počkať. Chýba jej zmysel pre humor, má len útržky drsného sarkazmu a ani tie väčšinou nepoužíva. Nie je zrovna ten človek, s ktorým by ste sa dali do reči; je to to isté ako hovoriť ku kameňu. Je nedôverčivá, verí maximálne svojmu manželovi, aj to len vo veľmi obmedzenej miere. Vo všetkom dôležitom sa spolieha sama na seba. Zároveň s tým je ale hrozne panovačná, služobníctvo sa pri nej fakt naskáče. S kým nie je spokojná, toho dá bez mihnutia oka s chladnou tvárou popraviť. Robí si čo chce, väčšinou sa nepýta ani na názor svojho muža, kráľa. Proste musí byť po jej. Je povrchná a márnivá, najviac zo všetkého jej záleží na tom, aby dobre vyzerala. Jediná pozitívna vlastnosť, ktorú na Arielle nachádzam, je inteligencia a vzdelanie. Inteligentná je prirodzene, možno aj viac, ako by bolo treba, no k dobru jej treba pripísať, že na sebe vážne pracovala. Je vzdelaná vo väčšine dôležitých sfér. Čo sa týka osobného života, svojho manžela nikdy nepodviedla. On je jeden z mála, ktorého má rada, aspoň tak, ako to s jej povahou ide. Dokonca mu občas aj prejaví city, napríklad sa ho dotkne, huh. Majú syna a dcéru. K synovi má celkom dobrý vzťah, opäť v rámci jej možností, no svoju dcéru doslova a do písmena nemá rada. Celkom presne na ňu sedí pojem ľadová kráľovná.
Schopnosti: Arielle sa napriek vyrastaniu na inom hrade dostalo dostatok pozornosti a výuky. Jej najobľúbenejšou zbraňou je meč, je elegantný a dobre sa s ním zachádza. S mečom môžete zabíjať štýlovo. Zvláda ešte strieľať z luku a hádzať nože, čiastočne sa vie brániť aj face to face, niežeby bola silná, práve naopak, ale pozná citlivé miesta na ľudskom tele, kam treba triafať. Nevie veľmi robiť s ťažkými zbraňami, respektíve dvihnúť čokoľvek ťažké, je dosť útla a nie zrovna silná. Kým sa nevydala, trénovala pravidelne a bola v perfektnej kondičke, predovšetkým kvôli postave, ale pšššt. A aj dnes chodí behať každý deň, aby sa udržovala štíhla. Vykráda sa von ešte pred východom slnka a chodieva behať tam, kde nebýva veľa ľudí. Ako som už spomínala, je veľmi vzdelaná. Vyzná sa snáď v každej oblasti, v niektorých možno viac, v niektorých menej. Jej obľúbenou vecou sú potions, hlavne jedy, dáva jej to pocit ešte väčšej moci, ako už vo svojich rukách má. Rovnako tak je bylinkárka. Vyzná sa aj v histórii, literatúre či cestopise. Keďže vyrastala oddelene, učili ju aj ženské veci. Naučili ju variť, šiť, starať sa o kvety a pekne sa obliekať. (Minimálne to posledné robiť nemali.) Všetko z tohoto je jej ale nanič, keďže je kráľovná a má služobníctvo, čo rada využíva.

Životopis: Narodila sa už sakra dávno rodičom kráľovi Eregonovi a Lissandeře Gaunt ako prvé dieťa. Od útleho detstva vyrastala oddelene od rodičov a neskôr aj súrodencov, keď sa narodili, konkrétne na hrade Sharp Point. Nikdy sa nedozvedela nejaký proper dôvod, no treba dodať, že nikdy po ňom nejak hlboko a zapálene nepátrala. Ale poďme pekne po poriadku. Zo začiatku bola ako každé iné dieťa, rada sa hrala. Tým, že vyrastala sama na hrade len s dospelým služobníctvom, bola trochu osamelá a príliš rýchlo dospievala. Takú tú kamennú tvár má zrejme v povahe, odmalička mala problém s prejavovaním citov. (A možno je to len dôsledok nedostatku rodičovskej lásky, ale to sa asi nedozvieme.) Zároveň s tým si postupne uvedomovala, že je dcérou kráľa a že tí ľudia, čo sa o ňu starajú, sú vlastne sluhovia a ona im môže rozkazovať. A to bol, vážení, prvý krok zlým smerom. Jej mierna necitlivosť sa postupne menila v panovačnosť a chladnú zákernosť, neskutočne ju to bavilo, rozkazovať si a žiť si fakt kráľovsky. Až na to, že sa nudila. Učiteľov mala odmalička, no niekedy v desiatich rokoch sa sama začala dožadovať vyššieho vzdelania ako len etiketa a princeznovské veci, a tak si nechávala poslať tých najlepších učiteľov v oblastiach zemepisu, prírodopisu, histórie, chémie či literatúry. Vzdelávala, učila sa celé dlhé dni, kedy nemala čo robiť. Najviac ju bavila chémia. Svoje vedomosti si overovala priamo na služobníctve, kedykoľvek niekto nesplnil jej požiadavky na 12o%, stal sa obeťou jej posledného jedu, ktorý namiešala. Viackrát jej posielali nového učiteľa literatúry, večne s nimi nebola spokojná. Rodičia sa nedozvedeli, kam sa podel ten prechádzajúci, ehm. Približne okolo dvadsiatky, zrejme pár rokov po nej, nepamätá si presne, bola oznámená smrť jej mladšieho brata a zároveň svadba s druhým bratom, Daestarom. V živote ho nevidela, v tomto smere to nepredstavovalo problém, že by to snáď mohlo byť awkward. No nadšená z toho nebola, keďže sa musela presťahovať a mala silného tušáka, že tu sa končí jej sloboda. Ich 'vzťah' bol od začiatku ako na hojdačke, mali kruté chvíle, no i také, kedy si boli blízki. Dokonca mala v pláne ho otráviť, dvakrát, no vždy si to napokon rozmyslela. Daestar je ale reálne jeden z dvoch ľudí na svete, ktorých má rada, aspoň tak, ako ona môže. Narodila sa im dcéra, asi netreba dodávať, že Ariella z materstva zrovna nadšená nebola. O dieťa sa viac starali slúžky ako ona. Neskôr sa im narodil syn, toho už brala o čosi viac. On je tá druhá osoba, ktorú má ako-tak rada. Dcéru nemá radšej každým rokom viac a viac, predsa ona je tu tá krásna a dôležitá a nechce prísť o túto svoju pozíciu.

Kam dál